Významní vědci v oblasti jaderné fyziky

V průběhu druhé světové války závodili vědci v Německu a v Americe, kdo z nich dříve vyrobí mohutnou bombu využitím energie atomového jádra. Od té doby jme se naučili využívat jadernou energii k výrobě elektřiny.

V Chicagu se podařilo týmu vědců vedených italským profesorem Enricem Fenrim vyvolat první jadernou řízenou reakci.Psal se rokn1942 a tato práce později vedla k vývoji atomové bomby.

Enrico Fermini- vedoucí týmu, který v roce 1972 provedl první řízenou reakci. Fermi se narodil v roce 1901 v Římě. V roce 1927 se stal profesorem teoretické fyziky na Římské univerzitě a v roce 1938b obdržel za svoji práci Nobelovu cenu. Ve stejném roce odešel do USA. Zemřel v roce 1954.

18.7.1853 - 4.2.1928

Hendrik Lorentz

1902 - Nobelova cena za fyziku

Elektronová teorie

Lorentzova síla.

 

Holandský fyzik Hendrik Lorentz se narodil 18. července 1853 v Arnhemu. Ve

4 letech mu zemřela matka. Je považován za zakladatele elektronové teorie.

Studoval na univerzitě v Leidenu, kde ve 22 letech obhájil disertační

práci (odraz a lom světla z hlediska Maxwellovy teorie) s takovým

úspěchem, že za tři roky zde byla pro něj zařízena nová katedra teoretické

fyziky.

1875 - Lorentz vysvětlil vzorce pro intenzitu při odrazu a lomu.

1881 - oženil se s Alettou Catharine Kaiserovou a měl s ní 2 dcery a 1 syna.

1892 - dává nový obsah Maxwellovým rovnicím; vektory elektrického posunutí

a magnetické indukce mají mikroskopický, statistický význam. K těmto

Maxwellovým-Lorentzovým rovnicím přistupuje nový fundamentální vztah pro

tzv. Lorentzovu sílu, které podléhá elektrický náboj v elektromagnetickém

poli.

Jestliže se částice s nábojem pohybuje současně v elektrickém a

magnetickém poli, působí na ni jak síla elektrická Fe, tak síla magnetická

Fm. Výslednice obou sil je Lorentzova síla Fl = Fe + Fm (1904).

Lorentz se zabýval elektromagnetickou teorií, existencí vztažné soustavy

 

existence "éteru". Lorentzovy transformace spojující navzájem vztažné

soustavy, vůči niž se mění tvar Maxwellových rovnic, jsou předzvěstí

speciální teorie relativity.

Lorentz zemřel 4. února 1928 v Haarlemu.

 

Hans Christian Oersted

14.8.1771 - 9.3.1851

Magnetické pole proudu.

Je po něm pojmenovaná jednotka intenzity magnetického pole.

 

Dánský fyzik, chemik, filozof. Narodil se v rodině lékárníka v obci Rudköbing na ostrově Langeland v Dánsku. Studoval na univerzitě v Kodani. Ve 22 letech získal doktorát medicíny. Od roku 1806 profesor fyziky a chemie na univerzitě v Kodani. Oersted položil základy systematického studia elektromagnetizmu. V roce 1819 (některé prameny uvádí 1820) Oersted přišel na to, že elektrický výboj může vychýlit magnetickou jehlu. Objevil pak také vychylování magnetky elektrickým proudem a příslušné silové působení magnetu na pohyblivou proudovou smyčku. Pochopil dosah toho, co objevil,dal tak impuls mnoha následovníkům (mj. Ampérovi).

 

Oerstedův experiment

Magnetka, která je umístěna u vodiče, se vlivem elektrického proudu vychýlí. Tato výchylka je tím větší, čím větší je elektrický proud. Velikost výchylky taky závisí na vzdálenosti magnetky od vodiče. V roce 1825 izoloval hliník.Zemřel 9. března 1851 v Kodani jako vážený občan.

 

Niels Henrik David Bohr

7.10.1885 - 18.11.1962

1922 - Nobelova cena za fyziku za výzkum struktury atomu a

jeho záření.

Je po něm pojmenován Bohrův magneton.

Dánský fyzik Niels Bohr se narodil 7. října 1885 v rodině profesora fyziologie. Studoval fyziku na univerzitě v Kodani. Po získání doktorátu pracoval v Cavendishově laboratoři a u E. Rutherforda v Manchesteru. Během svého působení v Manchesteru přišel s myšlenkou, že fyzikální a chemické vlastnosti každého prvku je možné popsat jediným celým číslem, které

vyjadřuje náboj jádra jako celočíselný násobek elementárního náboje. 1912 - Bohr se oženil s Margrethe Norlundovou. Měli spolu 6 synů (jeden z nich - Aage - získal v roce 1975

Nobelovu cenu za fyziku).1913 - Bohr vytvořil na základě Ruthefordových pokusů Planckovy a Einsteinovy kvantové teorie model atomu vodíku, s jehož pomocí je možné

vypočítat vlnové délky spektrálních čar vodíku 1916 - vedoucí katedry teoretické fyziky na univerzitě v Kodani.1920 - ředitel Ústavu teoretické fyziky v Kodani.Na začátku dvacátých let vypracoval Bohr schéma obsazování energetických hladin atomů elektrony, což v roce 1925 vedlo k objevu Pauliho vylučovacímu principu a k teoretickému zdůvodnění Mendělejevovy periodické soustavy prvků. Po okupaci Dánska odešel do USA a tam spolupracoval v Los Alamos na vzniku první atomové bomby. Po ukončení války bojoval proti zneužívání atomové energie pro válečné účely.

Niels Bohr zemřel 18. listopadu 1962 v Kodani.

 

Rutherfordova struktura

V roce 1911 Navrhl Ernest Rutheford, britský fyzik původem z Nového Zélandu,který

pracoval s Thomsonem, strukturu atomu, která vysvětlovala chování atomů při pokuse Rutheford tvrdil, že střed (jádro atomu). Má kladný náboj a je poměrně hmotný. Kolem jádra se pohybují elektrony, které jsou záporně nabité a nesmírně lehké.

Rutheford si však neuvědomoval, že atomové jádro obvykle jak kladně nabité částice, tak i částice bez náboje. Kladně nabité částice byly objevené v roce 1920 a dostaly název protony. V roce 1932 pak britský fyzik sir JAMES Chadvick objevil částice bez náboje a nazval je neutrony. Tím byl dokončen obrázek atomu, který se od té doby stal zakladatelem našeho chápání hmoty.

 

Daltonův objev

Anglický chemik a spisovatel John Dalton provádel pokusy s plyny a zkoumal způsob, jakým se navzájem slučují. Zjistil například, že kyslík a vodík se při tvorbě vody slučují vždy ve stejném hmotnostním poměru. Jiní vědci se rovněž setkali s podobným jevem, ale právě Dalton si jako první uvědomil jeho důsledky. Dospěl k závěru, že látky se skládají z atomů a že všechny rovnocenné atomy jednoduché látky mají stejnou hmotnost. Když se slučují dvě jednoduché látky, jsou počty slučujících se atomů v určitém stálém poměru. Daltonova atomová teorie vysvětlovala, proč se látky slučují ve stálém poměru podle hmotnosti. Navíc poskytla ostatním vědcům základ pro detailní studium problému.

Látky se tedy skládají z atomů, ale z čeho se skládají atomy? První náznaky vysvětlení se objevily na konci 19.století, kdy vědci zkoumali průchod elektrického proudu skleněnými trubicemi se vzduchem za nízkého tlaku. Jakmile bylo mezi dvěma kovovými tyčinkami

 

Ernest Rutheford

30.8.1871 - 19.10.1937

 

Elektronová teorie.

1908 Nobelova cena za chemii.

Lord Ernest Rutherford se narodil na Novém Zélandu na farmě Bridgewater nedaleko města Nelson 30. srpna 1871 jako 2. ze sedmi synů (měl ještě 5 sester). Pocházel z rodiny skotského emigranta. Jeho práce je spojena s Kanadou a Anglii, hlavně s Cavendishovou laboratoří v Cambridge, kterou od roku 1907 vedl. Cavendishova laboratoř se pod jeho vedením stala nejvýznamnějším střediskem jaderného výzkum. Jeho vědecká dráha úzce souvisí s objevováním vlastností mikrosvěta projevujících se v makrosvětě radioaktivním zářením a přeměnami prvků.1894 - anglický pobyt zahájil jako stipendista v Cavendishově laboratoři.

1898 - odjel do Kanady, kde jako profesor vedl katedru fyziky na

univerzitě v Montrealu.

V posledním roce 19. století objevil radon, plyn vznikající

radioaktivním rozpadem radia.

1900 - oženil se s Mary Newtonovou a měl s ní jedinou dceru.

1907 - návrat do Anglie na univerzitu v Manchesteru.

1908 - Nobelova cena za chemii.

1911 - přišel na vysvětlení rozptylu paprsků alfa ve hmotě. Atom

obsahuje jádro, které je obklopeno planetární soustavou elektronů.

Pohyb elektronů se děje kolem jádra spojitou

řadou drah.

1914 - udělen rytířský titul.

1919 - Rutherford experimentálně

dokázal ostřelováním částicemi

dusíku získat radioaktivní vodík

(ozařoval dusík částicemi alfa a

získal protony s velkým doletem).

Spolu s Chadwickem (později

objevil neutron) objasnil dvanáct

dalších možných přeměn.

Rutherford stanul i v čele Královské

společnosti.

Ernest Rutherford zemřel 19. října 1937

v Cambridge ve věku 66 let.

 

Christian Huygens

14.4.1629 - 8.7.1695

Vlnová teorie světla.

Christian Huygens se narodil 14. dubna 1629 v Haagu (Nizozemí) v rodině diplomata (mj. velmi vzdělaného člověka). Měl 2 bratry a 2 sestry. Studoval na univerzitě v Bredu. Roku 1649 se vrátil zpět do Haagu. Proslavil se nejen ve fyzice, ale také v astronomii.Známým ve vědeckých kruzích se Huygens stal dvěma matematickými pracemi: Teorémy o kvadratratuře hyperboly, elipsy a kruhu a těžišti jejích částí (1651) a 0bjevy o velikosti kruhu (1654). K jeho nejvýznamnějším pracím patří Přehled slavných úloh (1654), zabývající se především řešením úloh formulovaných Descartem, Fermatem, Pappem, ale i antickými matematiky.

1655 odcestoval do Paříže.

1656 - objevil Titan (měsíc planety Saturn).

16. 6. 1657 dostal patent na kyvadlové hodiny.

1658 - spis Horologium.

1659 - spis, ve kterém vykládá existenci Saturnových prstenců. Při studiu kruhového pohybu objevil vztah pro dostředivé zrychlení a = v2/r (O odstředivé síle), na jehož základě propočítával Newton zrychlení vyvolané Zemí ve vzdálenosti Měsíce a tím určoval i zakřivení jeho dráhy, Roku 1660 opět odcestoval do Paříže.Christian Huygens se hlavně zabýval vlnovou teorií světla. V roce 1678 vydal Pojednání o světle. Z představy podélného vlnění odvodil pomocí konstrukce vlnoploch přímočaré šíření světla a zákon odrazu a lomu světla, a to nejen pro izotropní tělesa, ale i pro islandský vápenec, jehož dvojlom vysvětloval působením dvou vlnoploch, z nichž je jedna koulí jako v izotropických tělesech, druhá rotačním elipsoidem.1673 - podrobný fyzikální rozbor činnosti kyvadla. Kyvadlové hodiny.1690 - Traktát o světle rozpracoval myšlenku o šíření vln ze zdroje přidáním obálky elementárních vlnoploch. Christian Huygens zemřel 8. července 1695 v Haagu.

 

Významní fyzici

Datum narození

Datum úmrtí

Významný objev

Nobelova cena

Ernest Rutheford

30.8.1871

19.10.1937

Elektronová teorie

1908

Niels Henrik David Bohr

 

7.10.1885

18.11.1962

 

výzkum struktury atomu a jeho záření.

 

1922

Hendrik Lorentz

 

 

14.8.1771

9.3.1851

Elektronová teorie

Lorentzova síla

1902

 

Zdroje: Svět poznání, Věda a technika str. 156

Svět poznání, Zvířata a rostliny str. 142

http://fyz.pdp.net/wozoeep

 

 Vypracovaly:Pavlína Hakenová

Michaela Partlová