Třešeň ptačí

Višeň obecná

Mahalebka (Višeň turecká)

Třešeň pilovitá (Sakura)

Višeň chloupkatá

Třešeň patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Vyskytuje se u nás i v plané formě. V lesích v Čechách i na Moravě roste ptáčnice s drobnými nahořklými plody. Třešně v ušlechtilé formě se pěstují po celém světě.
Dosahují věku 60 - 90 let i více. Korunu mají široce vejčitou. Listy jsou nedělené, podlouhlé vejčité, špičaté, nestejně pilovité, světle zelené. Květy mají bílé, sestavené v bezlistých okolcích obvykle po třech. Třešně patří netu raně kvetoucí dřeviny. Jsou cizosprašné, přenášení pylu obstarav hmyz, především včely. Je tudíž důležité, aby ve vzdálenosti 40 metrů byla jiná odrůda třešně.
Třešeň dorůstá do značné velikosti, má i vysokou úrodu. Vyžaduje proto hluboké, propustné lehčí, dostatečně vápnité, hnojen‚ a dobře ošetřované půdy. Třešně trpí pozdními jarními mrazíky, namrzají v pupenech i ve dřevě. Nejvhodnější pro pěstování jsou tedy svahy chráněné ze severu. Nejlépe se jim daří v nadmořské výšce do 350 metrů, lze je pěstovat nejvýše do 600 metrů.
Třešně vysazujeme na podzim. Vzdálenost jednotlivých stromů je 10 metrů, u střední rostlejších odrůd 8 metrů, z krsky ve sponu 6x5 až 5x4 metry.
Třešně pěstované podle tuhosti dužniny: chrupky, polochrupky a srdcovky. Podle barvy slupky: tmavé, pestré a žluté. Známé odrůdy třešní: Germersdorfsk (9.7.), Granát (25.6.), Hedelfingensk (6.7.), Kar¨ov (15.6.), Ka¨t nka (13.6.), Napoleonov (7.7.), Rychlice německá (3.6.), Schneiderova(4.7.), osvědčené odrůdy: Grose prinzessin, Bianca.
Choroby třešně: zhoubné virové rakoviny, kroužkovitost, fiziologický klejotok, moniliíza a dírkovitost.
škůdci třešně: vrtule třešňová, molovka pupenová, pilatka třešňová, bourovec prstenčitý, přástevníček americký, mšice třešňová a štítenka zhoubná.

• pochází z Malé Asie, je rozšířená po celé Evropě až po Skandinávii, Anglii,
• Portugalsku. U nás roste v listnatých hájích mezi duby, lipami a javory, na výslunných a křovinatých stráních a mezích
• je to 20 m vysoký strom s kuželovitou až pravidelnou rozložitou korunou, kůlový kořen má silný, dlouze rozvětvený.Kmen je přímý, štíhlí, vysoký, kůra je v mládí červenohnědá s nápadně vodorovnými lenticelami.Později se loupe v tenkých vodorovných pásech.
• Listy jsou opakovejčité, podlouhlé, hrubě pilovité, dlouhé 10-15 cm
• Kvete velmi bohatě v dubnu až začátkem května.Květy jsou bílé, 1,5-2 cm velké

Zajímavosti z Internetu:

LESNICKÝ VÝZKUM
ŠLECHTĚNÍ TŘEŠNĚ PTAČÍ V EVROPĚ

Doc. Ing. Jaroslav Kobliha, CSc., Ing. Vladimír Janeček - Lesnická fakulta ČZU v Praze

Třešeň ptačí patří k tzv. ušlechtilým listnáčům (Noble Hardwoods), kterým je v současném období v Evropě věnována velká pozornost (např. Turok, Eriksson, Canger, 1996, Turok, Collin, Demesure, Eriksson, Kleinschmit, Rusanen, Stephan, 1998, Turok, Jensen, Palmberg - Lerche, Rusanen, Russell, de Vries, Lipman, 1999). Motivem této pozornosti je snaha o zvyšování biodiverzity lesních ekosystémů a získávání ekonomicky ceněného dřeva, které vychází mimo jiné z úsilí omezit dovoz dřeva z tropických oblastí světa. S tím je spojené i úsilí o udržení přirozených genových zdrojů těchto lesních dřevin.

Třešni ptačí stejně jako dalším ušlechtilým listnáčům je v Evropě věnována pozornost především v programu EUFORGEN. Nejrozsáhlejší šlechtitelské programy s třešní ptačí jsou realizovány ve Francii a Německu. Genové zdroje divoké třešně jsou vážně ohroženy hlavně díky nekontrolovanému přenosu semen. Tento druh byl ve Francii po dobu 15let sázen ve velkém měřítku, ovšem reprodukční materiál pocházel z malého počtu mateřských stromů. Výzkumné instituce Francie (INRA a CEMAGREF) se snaží postihnout diverzitu tohoto druhu. Cílem je:

• lepší poznání genových zdrojů pomocí genetických markerů,
• zachování genových zdrojů in situ:
• přirozené porosty na severovýchodě,
• uměle založené porosty na zbylém území Francie,
• zachování genových zdrojů ex situ zahrnující semenné sady.

• pochází z jihovýchodní Evropy, západní Asie a severní Indie

• dorůstá výšky 10 m. koruna široká kuželovitá až kulovitá, rozložitá hustá. Červenohnědá kůra se odlupuje ve vodorovných pásech. Hlavní větve tenké, na konci převislé.
• Listy jsou elipčité nebo vejčité, 8 cm dlouhé, jemně pilovité
• Kvete začátkem května, a to velmi bohatě.
• Květy bílé ve svazčitých květenstvích
• Peckovice jsou drobné, výrazně tmavě červené

• Pochází z Evropy a západní Asie
• Dorůstá do výšky 10 m. Korunu má kulovitou až široce rozložitou
• Kořenová soustava je rozvětvená, kořeny tenké, dlouhé a husté

• Kůra je tmavě hnědá, hladká.Borka je černohnědá, po délce rozpukaná
• Větve tenké, pružné, hnědé a jemně voní
• Listy vejčité až skoro okrouhlé, 6 cm dlouhé, lesklé, jemně pilovité
• Kvete v květnu velmi bohatě, květy jsou drobné, bílé v chocholičnatých hroznech.
• Plody červené, trpké, velikosti hrachu

• Pochází z Japonska, Koreje a Číny
• K nejznámějším sakurám patří v Japonsku vypěstovaný kultivar “Kanzan”.

• Strom je vysoký 10 až 15 m. Jeho větve směřují šikmo vzhůru, koruna je obráceně kuželovitá.
• Kořenová soustava silně rozvětvena, kořeny jsou silné
• Kůra je hladká, červenohnědá s lenticelami, borka je šedohnědá odlupuje se v tenkých šupinách
• Listy jsou vejčité, podlouhle zašpičatělé, ostnatě pilovité, až 14 cm dlouhé

• Pochází z Japonska
• Dorůstá výšky 10 m. Koruna kuželovitá až podlouhle vejčitá
• Listy vejčité, ostře pilovité, 3- 5 cm dlouhé
• Kvete v dubnu až květnu. Květy má růžovité v chocholcích po 2- 5
• Peckovice černé, velikosti hrachu

Třešnička tak jak by měla vypadat – plná třešní….(vlastní obrázek)

http://www.wmap.cz/vmp/htm/ros_tresen_ptaci.htm

http://www.silvarium.cz/lesprace/01/06/clanek6_vyzkum.html

http://www.oa.svitavy.cz/pro/renata/priroda/priroda1/stromy/stromy1/z7b29/8.htm

Vypracoval: Martin Koubek