(Prunus persica/ Persica vulgaris)

1. Vlastnosti

4. Shrnutí

2. Popis

5.  Zdroje

3. Zajímavosti

 

Výška:

Podle typu dosahuje výšky 3-6 metrů.

Zeměpisné rozšíření:

Přesný původ broskvoně je nejasný. Má se však za to, že planá forma pochází z Číny nebo ze západní oblasti centrální Asie.

Stanoviště:

Vysazována v rozlehlých plantážích (zejména ve Středomoří), v ovocných sadech (střední Evropa nebo výše na sever).

Doba květu:

Březen až květen.

Typ plodu:

Peckovice.

Popis:

Opadavý, menší strom se značně nízkou, avšak široce rozložitou korunou, často též pouze jako malý keř, s krátkými, těsně nad zemí ve více stejně silných větví členěmým kmenem. Letorosty poměrně rovné, hladké, na osluněné straně červenavě hnědé, jinak většinou zelené nebo hnědavě zelené.

Borka: Zpočátku hladká, šedohnědá, později však stále více posetá jemnými brázdami a trhlinami.

Listy: 5-15 cm dlouhé a pouze 2-4 cm široké, proto velmi úzce kopinaté, nejširší přibližně u prostřed nebo jen málo výš, dlouze zašpičatělé, na okraji jemně zubaté, většinou hladké, příležitostně však svraskalé nebo (při častém onemocnění) silně zkadeřené. Řapíky kolem 1,5 cm dlouhé, se žlázkami.

Květy: obvykle po 1-2, asi 2-3,5 cm široké, už před vyrašením listů plně rozvinuté. Korunní lístky bělavé, růžové nebo dokonce sytě červenavé, na vnitřní i vnější straně stejnobarevné.

Peckovice: podle odrůdy 4-8 cm velké, kulovité, silně smetanově chlupaté, bledě zelenavé, žlutavé nebo také červenavé. Pecky dolíčkovitě brázdité.

Zajímavosti:

Kadeřavost Fenofáze

Kadeřavost broskvoně

Příznaky: Napadány jsou především listy, méně často letorosty, výjimečně i květy a plody. Na infikovaných listech vznikají zpočátku mírně, později nápadně vypouklé světlezelené nebo červené puchýře. Puchýře se zvětšují, dochází ke zkadeření listů. Na spodní a výjimečně i na horní straně napadených listů se v červnu vytváří bělavý po houbách zapáchající povlak vřecek, v nichž se diferencují spory. Postižené listy usychají a opadávají. Napadené letorosty přestávají růst, dochází ke zduření, deformacím a praskání. Často se projevuje klejotok, silně postižené letorosty zasychají. Na plodech vznikají červenofialové, lesklé okrouhlé skvrny často s nepravidelným okrajem. Napadené plody se v důsledku omezení růstu postižených pletiv deformují a praskají.

Význam: Za příznivých podmínek pro infekce může dojít k napadení a zničení převážné části listů a k významnému poškození letorostů. Následně opadávají malé plody. V důsledku redukce listové plochy dochází k nepříznivému ovlivnění diferenciace květů. Dřevní části silně poškozených stromů hůře vyzrávají a mohou být poškozeny při přezimování.

větev s květem broskvoně

Biologie hostitelské rostliny: Broskvoň obecná, méně často mandloň obecná a broskvomandloň. U broskvoně jsou určité rozdíly v náchylnosti odrůd.

Vývojový cyklus: Přezimují blastospory, především na povrchu rostlinných částí v korunách stromů. Menší část přetrvává za šupinami pupenů. Blastospory jsou velmi odolné k nepříznivým podmínkám včetně sucha. Mohou přežít i déle než 1 rok. Na jaře po vyrašení dochází k redistribuci blastospor na mladé rostlinné části, především listy a k infekcím. Infikovány mohou být pouze mladé nerozvinuté listy (do 1-1,5 cm). Koncem května a především v červnu se na napadených částech vytvářejí vřecka, v nichž se diferencují spory. Spory klíčí v pučivé pseudomycelium, na kterém se oddělují blastospory, které saprofyticky přetrvávají do příštího roku.

Ekologie: K infekcím dochází jen při ovlhčení listů (déšť, rosa) a za vhodné teploty. Požadavky patogena na teplotu nejsou příliš vyhraněny, infekce mohou nastat v rozmezí 6-26oC. Teploty nad 26oC zastavují infekce. Optimální teplota pro infekci i vývoj houby se pohybuje v rozmezí 20-22oC. Požadavky na dobu ovlhčení, která je z hlediska infekcí rozhodující, nebyly doposud specifikovány.

Teplota rozhodujícím způsobem ovlivňuje trvání infekčního období (počátek rašení - konec kvetení). Pokud je po vyrašení teplé počasí je vývoj hostitele rychlý a období infekcí krátké (2-3 týdny). Naopak za chladnějšího počasí dochází ke zpomalení vývoje hostitele a prodloužení infekčního období (5-6 týdnů). Tuto skutečnost musí zohlednit systém ochranných opatření.

Vyobrazení fenofází broskvoní:

plod broskvoně

Ochrana-nepřímá: Při silném napadení a významném oslabení stromů jsou velice důležitá všechna opatření, která podporují rychlou regeneraci stromů (přihnojení dusíkem, za sucha závlaha).Určitý význam má upřednostnění méně náchylných odrůd, kde je menší riziko napadení, menší potřeba chemické ochrany a nižší riziko selhání ochranných opatření.

Ochrana-přímá (chemická): Základní je ošetření v období nalévání pupenů, resp. období, kdy se začínají rozevírat terminální pupeny a mohou nastat infekce (ve fázi B-C = nalévání až prasknutí pupenů). K tomuto prvnímu a základnímu ošetření jsou nejvhodnější měďnaté fungicidy. Vykazují vysokou účinnost a současně omezují napadení dřevních částí bakteriemi z rodu Pseudomonas a houbami, především z rodu Leucostoma. Pokud je po vyrašení teplé počasí, které zajistí rychlý vývoj hostitele, je dostačující jedno ošetření. Dojde-li však po vyrašení k ochlazení, které zpomalí počáteční vývoj hostitele a prodlouží infekční období, je nutno ošetření podle potřeby 1-2x opakovat. Další postřiky se provádějí v intervalu 7-10 (14 dní). Počet postřiků, termíny a interval musí zohlednit trvání infekčního období (rašení - konec kvetení) a průběh počasí. Pro opakovaná ošetření lze použít kterýkoliv z doporučených organických fungicidů. Pozdější ošetření než v období těsně před květem je v našich podmínkách zcela zbytečné.

 

Výška

3-6 m

Plody

Peckovice

Listy

Kopinaté, 5-15 x 2-4 cm

Borka

Hladká, šedohnědá

Květy

2-3,5 cm široké, bělavé, růžové, červené

Peckovice

4-8 cm velké, kulovité, smetanově chlupaté

Pecky

Dolíčkovitě brázdité

Koruna

Nízká, široce rozložitá

Stanoviště

Rozlehlé plantáže

Mé jednodušší zobrazení větvičky s plodem a listem J :

moje větev s listem a plodem broskvoně

 

toto je pouze dekorace (nikoli broskvoň)

Doufám, že jste si příjemně početli o broskvoni obecné a pochytili několik informací.

Zpracovala: Anežka Adamcová

Zdroje:

http://www.srs.cz/meteo/choroby/kaderavost_broskvone.htm

http://www.inra.fr/Internet/Produits/HYPPZ/DESSINS/8039016.gif

http://www.ncw.wsu.edu/bdpeach.htm

Kremer B.P.-Stromy-Ikar Praha, 1995

Úvod